Velká novela zákona o obchodních korporacích - podstatné změny ve fungování společností

Jak tedy novela fungování Vaší již existující nebo vysněné společnosti, kterou si plánujete teprve založit, ovlivní? A co pro Vás tyto změny znamenají?
Mgr. Daniel Macek
led 06, 2021 · 7 min čtení

Minulý týden jsme Vás v rámci našeho článku Velká novela zákona o obchodních korporacích – úvod rámcově seznámili se změnami, které společnosti čekají v souvislosti s tzv. velkou novelou zákona o obchodních korporacích a souvisejících zákonů, která nabude účinnosti dne 1. 1. 2021 a slíbili Vám, že Vám tento týden pomůžeme pochopit vybrané podstatné změny ve fungování společností, které novela č. 33/2020 Sb. přinese. Jak tedy novela fungování Vaší již existující nebo vysněné společnosti, kterou si plánujete teprve založit, ovlivní? A co pro Vás tyto změny znamenají?

Snadnější zakládání tzv. nízkokapitálových společností

Tahle změna se dotkne těch z Vás, kteří si v roce 2021 teprve plánují rozjet svůj byznys a chtějí si k tomu založit společnost s ručením omezeným.

Možná si pamatujete, že dříve (před rokem 2014) bylo možné založit společnost s ručením omezeným se základním kapitálem minimálně 200 000 Kč. To se účinností zákona o obchodních korporacích změnilo, a dnes stačí, pokud má s.r.o. základní kapitál tvořený peněžitými a nepeněžitými vklady alespoň v symbolické výši 1 Kč. I takto nízký základní kapitál bylo ovšem do konce roku 2020 možno splatit pouze na zvláštní účet vedený bankou zřízený správcem vkladu. Typicky tedy jeden ze zakladatelů, který byl určen správcem vkladu v zakladatelském právním jednání, musel jít do banky a zřídit kvůli předmětné 1 Kč zvláštní účet.

Novela v tomto ohledu přináší podstatnou úlevu správcům vkladů těch společností, jejichž peněžité vklady v souhrnu nepřesahují 20 000 Kč (tzv. nízkokapitálové společnosti). Splacení těchto vkladů lze totiž po novu učinit jakýmkoliv způsobem, tedy i hotově do rukou správce vkladů. Správce vkladů by pak měl vkladateli pouze písemně potvrdit, jakým způsobem a v jaké výši byl v souvislosti se založením jaké společnosti vklad splacen.

Změna by Vám tak měla, alespoň částečně, ulehčit život. Pro založení a vznik společnosti je toho ovšem třeba učinit mnohem více, zejména připravit zakladatelské právní jednání, tedy společenskou smlouvu nebo zakládací listinu, čestná prohlášení jednatelů, souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla a další. S přípravou těchto dokumentů Vám rádi pomůžeme.

Vypuštění některých náležitostí zakladatelských právních jednání po vzniku kapitálové společnosti

Zákonem o obchodních korporacích jsou stanoveny některé náležitosti zakladatelských právních jednání, které je možné po vzniku s.r.o. nebo a.s. a po splnění vkladové povinnosti vypustit. U společnosti s ručením omezeným se jedná zejména o vkladovou povinnost zakladatelů, údaj o jednatelích a jiných volených orgánech, určení správce vkladů a údaje o nepeněžitých vkladech. U akciové společnosti se jedná zejména o údaje o počtu upisovaných akcií a o emisním kursu, údaj o tom, v jaké výši musí být splacen základní kapitál, určení ceny nepeněžitých vkladů, určení správce vkladů, údaj o přibližné výši nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou a údaj o volených orgánech.

Dosud panovaly neshody o tom, jakou formou je možné tyto náležitosti vypustit. Převažoval názor, že vypuštění je změnou zakladatelského právního jednání, k čemuž bylo třeba rozhodnutí valné hromady osvědčené notářským zápisem, což pro společnosti znamenalo další zbytečné náklady.

Od 1. 1. 2021 je výslovně stanoveno, že se toto rozhodnutí nepovažuje za rozhodnutí o změně zakladatelského právního jednání, a notářský zápis tedy nadále nebude vyžadován. Pro vypuštění postačí svolat valnou hromadu a vyhotovit zápis o tom, že valná hromada přijala rozhodnutí o vypuštění předmětných náležitostí zakladatelského právního jednání, popř. je možné již v zakladatelském právním jednání určit, že rozhodnutí o vypuštění spadá do působnosti jednatele v s.r.o. nebo do působnosti představenstva nebo správní rady v a.s.

Přípravu předmětných zakladatelských právních jednání nebo zápisů z valných hromad jsme pro Vás připraveni zajistit.

Povinnost zmocnění fyzické osoby jako zástupce právnické osoby, která je členem voleného orgánu kapitálové společnosti

Zní to složitě, ale není. Kapitálovými společnostmi jsou společnost s ručením omezeným a akciové společnosti. Tyto společnosti si volí své orgány, kterými mohou zvolit i jinou právnickou osobu. Těmito volenými orgány jsou v případě s.r.o. jednatel, dozorčí rada, pokud byla společenskou smlouvou zřízena popř. likvidátor, pokud tak určila společenská smlouva. V případě akciové společnosti jsou volenými orgány členové představenstva (do 31. 12. 2020 i statutární ředitel, ovšem tato funkce od 1. 1. 2021 zaniká, což si řekneme v dalším bodu níže), dozorčí rada, správní rada a likvidátor, pokud tak určí stanovy, popř. další orgány, které stanovy akciové společnosti určí. Všechny jmenované orgány volí valná hromada (v případě s.r.o. ji tvoří všichni společníci a v případě a.s. ji tvoří všichni akcionáři). Valná hromada tedy může těmito orgány zvolit fyzické nebo právnické osoby.

Zejména v případě statutárních orgánů společností (jednatelů, členů představenstva nebo členů správní rady), kterými byly zvoleny právnické osoby, ovšem v praxi vznikaly značné problémy s určením, kdo za tyto právnické osoby konkrétně tedy jedná. Docházelo totiž k řetězení, kdy za právnickou osobu A jednala právnická osoba B, za níž jednala právnická osoba C, a v nejhorším případě se tento řetězec uzavřel tím, že za právnickou osobu C jednala právnická osoba A. Tudíž prakticky mohla nastat situace, kdy absolutně nebylo možné zjistit, kdo je k jednání oprávněný a kdo je za toto jednání také zodpovědný.

Dle novely je tedy nutné zmocnit konkrétní fyzickou osobu, která za takovou právnickou osobu, jež je členem voleného orgánu jiné právnické osoby, jedná. Zmocněná osoba musí být plně svéprávná, bezúhonná a nesmí u ní nastat překážka provozování živnosti. Konkrétního zmocněnce je nutno zapsat do obchodního rejstříku, a to do 1. 4. 2021 u již takto fungujících společností nebo počínaje 1. 1. 2021 do 3 měsíců od vzniku funkce právnické osoby. Pokud k zápisu ve stanovené lhůtě nedojde, ze zákona funkce právnické osoby ve voleném orgánu zanikne a bude nutno učinit volbu zcela novou, tedy znovu svolat valnou hromadu atd.

Kromě předmětné plné moci tedy bude třeba podat návrh na zápis této skutečnosti do obchodního rejstříku společně s čestným prohlášením zmocněnce o splnění podmínek pro výkon funkce a souhlasem zmocněnce se zápisem do obchodního rejstříku s úředně ověřenými podpisy na těchto listinách, přičemž přípravu všech dokumentů pro Vás rádi s odbornou péčí zajistíme.

Zrušení „neaktivních“ společností soudem

Dle schválené novely bude rejstříkový soud moci zrušit společnost s likvidací nebo bez likvidace v případě, že společnost nepředloží nejméně dvě po sobě jdoucí účetní období řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku do sbírky listin, neučiní tak ani na dodatečnou výzvu rejstříkového soudu a tuto výzvu se jí ani nepodaří doručit.

V praxi tato změna bude mít dopad zejména na neaktivní společnosti, které disponují fiktivním sídlem a jsou z velké části využívány jako bílí koně k daňovým podvodům.

Doporučujeme Vám tedy zkontrolovat obchodní rejstřík Vaší společnosti a případně zveřejnění účetních závěrek zajistit, neboť v opačném případě hrozí, že soud Vaši společnost zruší.

Zrušení funkce statutárního ředitele u akciových společností

A to nejzajímavější si necháváme na konec. Od 1. 1. 2021 dojde k zásadní změně ve fungování akciových společností. Dosud mohly akciové společnosti fungovat na tzv. dualistickém systému v čele s představenstvem a dozorčí radou nebo na monistickém systému se správní radou a statutárním ředitelem.

V praxi často vznikaly výkladové problémy týkající se monistického systému, přesně řečeno vzájemného postavení statutárního ředitele, který měl být pověřen obchodním vedením společnosti a správní rady, která měla určovat základní zaměření obchodního vedení společnosti. Hranice působnosti obou orgánů nebyly jasné. Institut statutárního ředitele byl proto ze zákona o obchodních korporacích novelou vypuštěn a správní ráda zůstane v monistickém systému jediným statutárním orgánem akciové společnosti.

To pro akciové společnosti, ve kterých dosud figuroval statutární ředitel, znamená zásadní změny, neboť tato funkce zkrátka zanikne. Funkce statutárnímu řediteli ovšem nezanikne hned k 1. 1. 2021. Od účinnosti novely, tedy od 1. 1. 2021, běží společnostem lhůta 1 roku, ve které mají společnosti povinnost uvést svá zakladatelská právní jednání do souladu s novelou. Fakticky tedy statutární ředitel může v akciové společnosti působit až do 1. 1. 2022.

Do 1. 1. 2022 tedy bude nutné svolat valnou hromadu a na této valné hromadě statutárního ředitele z funkce odvolat a zároveň změnit stanovy formou notářského zápisu. Vzhledem k tomu, že se jedná o velice zásadní změny, doporučujeme Vám chystané strukturální změny s námi prokonzultovat a odborně připravit tak, aby byla nová struktura společnosti a její fungování správně právně ošetřena. 

Závěr

Pokud se Vás některé z výše uvedených změn týkají, neváhejte nás kontaktovat a poradit se s námi o konkrétním postupu, který bude třeba podniknout. A pokud se Vás výše uvedené změny netýkají, pak vězte, že zdaleka nejsou vyčerpávajícím výčtem toho, co obchodní společnosti čeká a nemine. Na další dávku změn se můžete těšit příští týden v našem článku „Velká novela zákona o obchodních korporacích - podstatné změny týkající se orgánů společností“.